29. 12. 2015

Opuštěná fretečka dostala krásné jméno Luna. Jméno je odvozeno ze dvou slov - Lucky (šťastný) a Una (jako první nalezená po Vánocích).

Z klece se už přestěhovala do prostorné ohrádky, a to nejen aby měla více prostoru, ale také proto, že velmi rychle zjistila, že je dostatečně malá na to, aby se protáhla mezi mřížemi klece :)

Lunečka je sice stále nedůvěřivá a ohání se zoubky, ale už vypadá mnohem klidněji, s pomocí mlíčka pro koťátka jsme dokonce ostříhali drápky :)

 

28. 12. 2015

Dnes mě kontaktoval veterinář, ke kterému chodíme s pejsky, že mu volala paní, která našla u paneláku malou freťulku, a že neví co s ní. Po pár telefonátech jsme se s paní domluvili, a pro freťulku ihned jeli. 

Paní, která freťulku našla, ji vzala domů, ale vzhledem k tomu, že měla pejska, a žádnou klec, vystlala té malé chudince vanu ručníky a dekami, dala jí tam vodičku a nějaké granulky, a čekala na náš příjezd.

Fretečka byla opravdu maličkatá, vzrůstem vypadala tak na 5-6 týdnů. Vyhublé, vyděšené stvořeníčko s velmi špatnou srstí, přerostlými drápky, špinavými oušky, napůl apatické, sotva se hýbalo. Když jsem pro freťulku do vany sahla, abych se na ni podívala, snažila se po mně ohnat zoubky. Byla velmi vyděšená, očividně v obrovském stresu. Její zesláblé tělíčko jí ale nedovolilo žádný větší boj. Po pár vteřinách se už nebránila. Chvíli jsem ji chovala a hladila, pak jsem ji zavrtala do deky v přepravce, paní jsem poděkovala za dobrý skutek, který udělala, a maličkou princeznu jsem si odvezla domů. 

Pobyt venku pro ni musel být hotový horor, čemuž nasvědčoval bídný stav, v jakém se nacházela. Cestu domů prospala, a uložila se ke spánku i po té, co jsem ji ubytovala v kleci (samozřejmě pro jistotu v karanténě na druhém konci domu, než jsou mé ostatní freťulky). Jakmile jsem ale přinesla masíčko, probrala se a začala doslova hltat. Chudinka nevěděla, že se o jídlo nemusí s nikým dělit, že ho teď už bude mít pro sebe dost, a tak se vždy utíkala s každým kouskem schovat pod deku. Když si naprala bříško, šla znovu spinkat, a tak jsem ji nechala v klidu.

 

19. 9. 2015

Bylo nebylo, v daleké Moskvě žila krásná fretčí carevna jménem Victoria. Ale teď už je u nás! Hurááá! :) Carevna je to pořád, ale jen někdy. Většinou je to střelená Viktorka :) Po dlouhé cestě byla sice trošku vystresovaná, takže se i ohnala zoubky, ale stačilo pár pochování, pomazlení, a troška pasty, a je z ní andílek. Pusinky ale zatím nezkoušíme :)

 

18. 7. 2015

Je krátce po  půlnoci a my jsme konečně s naším novým lumpíkem, albínkem Kermitkem, šťastně dorazili domů :)

Jeli jsme pro něj až do dalekého Dánska, k chovatelce Hanne, která nás přátelsky uvítala a ukázala nám svůj dům plný freteček :) Musím se přiznat, že tolik jsem jich tam opravdu nečekala. Ale i přes ten počet to v domě nepáchlo a fretečky byly hodné, dobře socializované. 

K Hanne jsme nejeli s prázdnou - cestovala s námi i holčička z mé chovatelské stanice, Glory To The Brave, která u Hanne zůstala. Řekla bych, že se jí tam hned zalíbilo. Na nic nečekala a jala se hned prohánět domácí freťule, potvůrka :D

No a domů jsem si nevezla pouze Kermitka, ale na zpáteční cestě jsme v Německu vyzvedli ještě krásnou malou skunčinku Puffinku, která však nebyla moje, nýbrž kamarádky, i když přiznávám, že bych si ji klidně i nechala, je úžasná, a Olli (který je nejméně 10x větší než ona) by se jí určitě taky časem přestal bát :D

A konečně se dostávám k tomu hlavnímu - Kermitkovi :) Měla jsem ho zamluveného už dlouho před jeho narozením, takže jsem se na něj moc a moc těšila. A teď ho mám konečně doma :) Je to kouzelný a hodný freťáček, takové veliké bílé nemehlíčko nemotorné, ale je tak roztomilý, že i kdyby něco provedl (což neprovádí, protože tu svou velikou prdýlku skoro nikam nedostane), každý by mu to musel okamžitě odpustit. Jsem z něj opravdu nadšená!

Myslím, že se mu u nás bude líbit :)

 

14. 6. 2015

Sice to nebylo původně plánované, ale dnes k naší smečce přibyla šampaňská ponožkatá holčička Rafaelka Yasmin´t ferrets :) Nijak jsem neuvažovala o tom, že bych si miminko z tohoto vrhu pořídila, ale byl na mě činěn nátlak v podobě fotografií, které na mě každou chvíli koukaly ať už z displeje mobilního telefonu, nebo z monitoru. A já nakonec podlehla :D Není divu, Rafaelka je opravdu kouzelná princezna (foto: Yasmin).

 

16. 5. 2015

Konečně jsem sezvala brigádu a po odstranění starších skříňových voliér a jejich nahrazení krásnými prostornými klecemi se nám podařilo vyhodit ten ohavný starý koberec a nahradit ho linem, které bude mnohem lepší na údržbu. Při té příležitosti jsme i vymalovali, takže fretčí království opravdu prokouklo. Mám skvělý pocit, že jsou chlupáčci v čisťoučkém a novém :) Pár foteček je v samostatné sekci "Naše bydleníčko".

Při stěhování byl konečně odhalen i vetřelec, o kterém jsem díky bobky posetým plochám sice věděla, ale nikdy jsem ho nezahlédla. Nebyl jím nikdo jiný, než malý vystrašený rejsek, který před námi samým překvapením ani nestihl utéct. Dostal kousek mrkvičky a piškotek a navečer šupajdil do lesa :)

A abych nezapomněla, freťulkám dělá společnost ještě jedno zvířátko...

...domácí pavouk Tonda :D Já sice pavouky nemám zrovna v lásce a v životě bych se žádného nedotkla, brrr, ale když jsem viděla, jak hrdinně kličkuje mezi poskakujícími freťulemi, zželelo se mi ho a odchytla jsem ho. Bylo to později na podzim a venku už začínalo mrznout, tak jsem milého Tondu ubytovala v malém akváriu, kde dostává pravidelně pěkné tučné mouchy a komáry :)

 

12. 5. 2015

Nakonec jsem se rozhodla, že si z Dánska nepřivezu Robina, ale jeho neméně krásného a velikého brášku Kermita. Chovatelka byla tak hodná a nafotila mi je oba společně. Na obrázku vlevo Robin, vpravo Kermitek. Jsem vážně zvědavá, jak bude veliký, ale tlapy má obrovské, skoro jako malý medvídek :)

 

16. 3. 2015

V dalekém Dánsku se pro nás narodil vytoužený albínský chlapeček. Už se na něj strašně těším :)

 

 

 

3. 3. 2015

Konečně mám i já oficiální chovnou stanici s chráněným názvem Finduilass Ferrets, registrovanou pod klubem SCHF (Sdružení chovatelů fretek), takže letošní miminka už nebudou mít jen výpis předků, ale Průkaz původu :)

Krasavec Kyoto, který k nám přišel z Maďarska roste jako z vody a ne nadarmo má přezdívku Satanáš. Je to hrozné šídlo, chvíli se nezastaví, bojuje se vším, co potká, jezdí na Pipinovi a Ollim jako na koních, atd :D Ale i přesto je to moc hodný kluk, nikdy bolestivě nekousne a přijde se i pomazlit. Jeho váha už dosáhla k 1 800 g, a to mu bude teprve pět měsíců :)

 

23. 1. 2015

Dnes jsme byli na kastraci s Pipinem a Naomi. Chudáček Pip asi čekal, že přijde něco nehezkého. Celý se třásl a na veterině mi uštědřil nehezký kousanec, když mu píchali injekci na zklidnění. Byl celý v křeči. Nakonec to ale oba šmudlínci zvládli moc dobře. Naomi jsem ustlala v koupelně pod topením, aby měla co nejvíc teplo. Zem jsem celou zakryla dekami, aby jí nehrozilo, že bude ležet bříškem na studeném. Je to opička moje malá, sotva chodí, ale stejně si nenechá nic ujít a snaží se být všude kde se něco děje, jak je jejím zvykem :)

 

24. 12. 2014

Veselé Vánoce a šťastný Nový rok :)

 

23. 12. 2014

Je den před Vánoci, a já vidím, že jsou to už zase více než tři měsíce, co jsem sem psala nějaké novinky...

Takže tou první a největší je náš nový chlapeček z Maďarska, z CHS Bajnok Ferret Kennel, Kyoto :) Je to krásný čokoládový uličník, který svou střeleností předčí snad všechna má letošní miminka :D Skáče a dovádí, válí se a lumpačí, ale umí skvěle ovládat stisk, tak uvidíme, co s ním udělá puberta :) Jsou mu teprve dva a půl měsíce :)

V sobotu 15. 11. 2014 jsme se s Bajtíkem, Calciferkem, Zymbhem a Balastrem zúčastnili Mezinárodní výstavy fretek v Praze. Baalísek si odtamtud odvezl 1. místo v podkategorii Samec Junior Barva Mitt, a 1. místo v kategorii Samec Junior. Jsem na něj moc pyšná :)

 

11. 9. 2014

Po hodně dlouhé době jsem se konečně dokopala napsat, co se u nás děje, co je nového a tak :)

Debbie byla jednu dobu pekelná dračice, hryzala jako ďábel. Začala jsem se jí tedy věnovat o něco víc než ostatním a teď už se to hodně zlepšilo :) Od Princess jsou k nerozeznání, obě černé. Poznala jsem je od sebe vždycky tím, že Deb se chtěla zahryznout :D Teď už je nepoznám vůbec :)

U ostatních chlupáčků se nic nového nedělo. Všichni zlobí pořád stejně :D Terezka s Nelinkou oslavily v létě své šesté narozeniny a obě jsou pořád hravé a čilé, tak doufám, že tu s námi budou ještě ve zdraví hodně dlouho :)

 

Hračičky Baalísek a Wickedka

Calci je v porovnání s Naomi opravdu obr :)

Baalísek se chystá zaútočit :)

Baalísek dělá Aranelce a Wicked rozhodčího :D

 

29. 4. 2014

Všem zájemcům o fretčí miminka se velmi omlouvám za to, že nereaguji na e-maily. Rozbil se mi počítač a já narychlo sháním nový, tak prosím o trošku strpení. Slibuji, že budu brát Vaše e-maily popořadě tak, jak šly za sebou, od nejstaršího k nejnovějšímu, aby to bylo spravedlivé :)

 

4. 3. 2014

V sobotu 1.3. jsme se zúčastnili Mezinárodní výstavy fretek v Praze. Jak jsem tak přemýšlela, které chlupáčky přihlásit, napadl mě postupně důvod, proč vzít úplně všechny, takže jsem musela nastavit přísnější kritéria :D Nakonec jsem vybrala jen tři vyvolené, a to Zymbha, Aranelku a Naomi.

Všichni se na výstavě chovali vzorně, výstavu totiž skoro celou prospali :) Jen Aranelka občas trošku lomcovala mřížemi klece, dokonce přišla na to, jak ji otevřít, a tak jsem ji poslední asi dvě hodiny nosila všude sebou :) To se mi bohužel taky vymstilo, ale to tu raději psát nebudu, jelikož je to nechutné :D

Z výstavy jsme si kromě skvělých zážitků odvezli také několik ocenění :) Aranelka, která měla ve své skupině velmi silnou konkurentku - svou maminku Dorotku, získala 2. místo v kategorii Samice nekastrovaná, barva self-solid, ale největších úspěchů dosáhl Zymbhoušek, který získal 3. místo v kategorii Samec nekastrovaný1. místo v kategorii Samec nekastrovaný, barva angora a dále NEJLEPŠÍ ANGORA SAMEC :) Jsem na něj opravdu moc pyšná :)

Naomi sice oceněna nebyla, ale do poznámky k hodnocení jí porota připsala, že je harmonická a milá, tak alespoň to mě potěšilo :) Je to moje zlatíčko :)

Na to, že to byla naše první výstava si myslím, že to byl obrovský úspěch. Už se těším na další :)

 

23. 1. 2014

Prvně v roce 2014 se hlásím s novinkami :) 

Do naší zvířecí rodiny přibyl další člen, kterého mi kamarádka přivezla na Štědrý den. Je to vlasatý morčecí klučík, kterému říká opět každý jinak :D Ale nejvíc k němu sedí asi Pískátko, protože je upištěný jako siréna, a to i když mu nic nechybí. Někdy prostě dlabe okurku a jen tak si u toho píská :D Je to ale hrozně roztomilý chlupáček :)

Na freťule začíná lézt jaro, a tak se mi pomalu, ale jistě, stává ze tří skupin pořád víc a víc. Momentálně jich je pět - Umíček už musí být sám, Pipin je se Zymbhem, ale kluky taky brzy budu muset rozdělit, protože Zymbho chudáka Pipina pořád tahá a tomu už začíná docházet trpěliovst, Mamba a Sísí jsou spolu, Terka a Nelča - tam se to nemění, a poslední jsou Naomi, Aranel a Wicked. 

Umíček si asi před měsícem osvojil opravdu úchvatný zlozvyk, a to je převrácení a vyhrabání záchodku. Strašně mě s tím vytáčí, lump. Když se jiným freťulím věnuji jen o chviličku déle a on musí čekat, tak s tím začne a nepřestane, dokud se mu to nepodaří. Ale když jdu pak pustit jeho, tváří se jako učiněný anděl, jako by mi říkal: ještě že mi to tu jdeš uklidit, vůbec netuším, jak se to mohlo stát :D Je prostě neodolatelný a i když mě s tím štve, nikdy se na něj nevydržím zlobit a musím ho pomačkat, i když už je v říji a smrdí jako prasátko :D

 

17. 11. 2013

Po delší době opět doplňuji novinky z našeho zvěřince :)

První a největší změnou je, že jsme ve čtvrtek (14. 11.) poskytli domov dvěma pětiletým fretčím dámám Terezce a Nelince, jejichž panička se stěhuje do zahraničí a nemůže si je vzít bohužel sebou.

Obě holčičky jsou moc hodné a zatím baští dobře, tak snad nebudou mít problém si u nás zvyknout a prožít ještě několik spokojených let :)

Nelinka má nemocné nadledvinky, ale v tuto chvíli to máme pod kontrolou. Navíc je chuděrka handicapovaná - odmalička jí totiž chybí přední tlapička. Ale ona to na sobě nedává nijak znát a vyleze všude stejně jako Terka :)

A tady jsou holčičky hned ten večer, co k nám dorazily (vlevo Teri, vpravo Neli)

Dalším nováčkem u nás je potkánek, kterému říká každý jinak :) Oficiálně se jmenuje Bomani, ale Bomi mu říkám jen já :) Pro manžela je to Bongo a pro přátele Bruno :D

...a aby Bomi Bongo Brunovi nebylo smutno, brzy se k nám přidá jeho budoucí společník Dume :)

U našich domácích freťulí moc novinek není. Naomi už má stejně sametovou srst jako Wicked. O Wicked bych teď klidně i řekla, že je nádherná angora s naprosto rovným nosánkem, protože na poloangorku má srst opravdu dlouhou a nádhernou :) Neříkám jí jinak než Krásko, je opravdu nádherná.

Aranelka se od té doby, co jsem  ji v pondělí ráno musela křísit kvůli uvíznutí čehosi v krku, velmi uklidnila a téměř přestala kousat. Nevím, jestli si uvědomuje, že jsem jí zachránila život, ale v této chvíli je z ní moc hodná holčička :)

Nesmím zapomenout zmínit i našeho krásného prince Zymbha. Tenhle nádherný, černý, angorský obr je ovšem velký pohodář, který nekousne ani za nic, jak je hodný. Je to můj roztomilý brundibár, kterého bych pořád jen pusinkovala, jak je neodolatelný :) Má nádherně černou sametovou srst a ten kukuč...tomu se prostě nedá ubránit :)

 

Naomi tam, kde ji vidím velmi nerada - na lednici :)

 

26. 9. 2013

Tak to vypadá, že léto je definitivně pryč, a babí léto nás také nečeká. Je to vidět i na fretčích kožíšcích - pomalu houstnou a Naomi konečně přestává vypadat jako ušoplesk :) Jelikož je angorka, tak jí to v létě moc nesluší, ale když jí v zimě naroste angorská srst, je to nádherná princezna s dlouhými "vlasy".

Jsem zvědavá, jak bude vypadat moje druhá angorka, tedy angoráček - Zymbho, protože už teď je podobný spíš dikobrazovi než fretce, a jestli mu ta srst ještě víc naroste, tak ani neuvidím, že v té hromadě chlupů je nějaké zvířátko :D

Sice zimu jako takovou ráda nemám, ale kvůli freťulím se na ni docela i těším. V tomto období freťulkám už konečně odezněly všechny říje a falešky a mohou být zase pospolu. Přesněji tedy musí být rozdělené na dvě skupinky, protože Sísí nesnese Wicked a Mamba cupuje všechny kromě své sestřičky Sísí a Umíčka. Takže první, ten menší tým tvoří Mamba, Sísí a Umíček, kteří obývají menší voliéru, a do druhého týmu patří zbytek - tedy Wicked, Naomi, Pipin, Aranel a Zymbho, a obývají velikou voliéru.

Jinak u nás ani žádné novinky nejsou, snad jen nový nechlupatý přírůstek - Achatinky Reticulata :)

Frajer Zymbho :)

5. 8. 2013

Konečně jsem se po dlouhé době zase dokopala k tomu napsat, co je u nás nového :)

Takže první věc - 26. června jsem si přivezla od Janičky Žákové z Majestiku dva nové čertíčky - Aranelku a Zymbouška (fotky se pokusím dodat co nejdříve).

Vzhledem k tomu, že je to už déle než měsíc, tak už to nejsou žádná miminka. Zymbho je pořádný chlapák, podobající se ze všeho nejvíc dikobrazovi :D Ale je úžasně roztomilý a naprosto neodolatelný. Jen přijdu k voliéře a otevřu ji, Zymbosaurus na mě (nejlépe s rozeběhem) skočí klidně i z nejvyššího patra, takže mám kolikrát co dělat, abych ho vůbec chytila :)

No a z Aranelky nám vyrostla krásná upovídaná slečinka :) Je to veselá holčička, taková hodná dračice :)

Aranelka i Zymbho milují vodu, takže jim obzvláště v těchto vedrech dělám bazének. Zymbho si do něj i lehá, to se můžu vždycky smíchy potrhat, když ho vidím, jak si do té vody nejdřív stoupne, podívá se jestli koukám a pak se tam svalí :D A ještě lepší je, když se tam jdou Naomi nebo Wicked napít a on je tam stáhne za sebou :D

 

26. 6. 2013

Koukám, že jsem sem už hodně dlouho nic nenapsala, tak to jdu trošku napravit :)

Posledně jsem se zmiňovala o freťulce, zachráněné z likvidační péče neznalých sousedů. Zurinka se má u Jenifer skvěle, říje už jí konečně skončila, přibrala už 400 gramů a získala také nového fretčího kamaráda, Míšu, se kterým chodí na procházky, spinkají v jednom pelíšku a dokonce i společně plavou :)

Navíc si získala i srdce Jenifer a její maminky, a tak už neplatí, že je u nich jen přechodně, ale získala opravdový domov, kde jí rozumí a mají ji rádi :)

 

3. 6. 2013

Je to asi týden nebo dva, kdy jsem u nás na zahradě objevila freťuli, která uprchla sousedovi. Teď, když se na to dívám zpětně, možná tam zasáhla nějaká vyšší moc, protože když jsem ji sousedovi vracela, zjistila jsem, že je freťulka už od února v říji. Hrůza! Přestože jsem ho poučila, že freťulce hrozí obrovské nebezpečí, pokud jí říji okamžitě nenechá ukončit, odpověděl jen, že už mu to říkala veterinářka také, ale že to prý tak měla i minulý rok a pořád žije. Dodal, že je to příliš drahé a na závěr mi freťulku nabídl. Líbila se mi, krásná šampaňská holčička, a bylo mi jí strašně líto, že ji takhle odsoudil možná i k smrti, ale vzít jsem si ji nemohla, protože mám doma maličká neočkovaná freťátka a nechtěla jsem riskovat jejich zdraví.

Nicméně napsala jsem příběh této chuděrky na facebook a včera večer, a jsem jí za to moc vděčná, si pro freťulku přijela Jenifer z Velvar a odvezla si ji domů. Zatím je to nejspíš jen přechodné bydliště, ale freťulce se alespoň dostane pořádné péče a určitě i lásky :)

 

Fotka z nového domova - dříve Jingels, nyní UZURI SHEBA (Krásná královna ze Sáby)

 

28. 5. 2013

Včera když jsem se vrátila z práce, čekalo na mě překvapení. Začalo to tím, že jsem v obýváku na zemi viděla jednu z takových barevných sladkých křupek, které dávám neteřím, když k nám přijdou. Říkám si - kde se tam vzala? Vždyť jsem po holkách obývák zametla... No nic, sebrala jsem ji a vyhodila do koše. Můj další pohled utkvěl na sedačce. Říkám si - co je to tam za kytky? Pak mi došlo, že to jsou oddělené růžice africké fialky, která byla původně na okně nad sedačkou. Začalo mi svítat. A když můj pohled padl na vrstvu hlíny, která pokrývala větší plochu pohovky, došlo mi, že nejspíš nějaká má chlupatá potvůrka prchla ze svého domečku a takto vyjádřila svůj názor na to, že mám špatně zasázené květiny a že by chtěly rozsadit :D

Zahradníka ale stále nebylo vidět, a tak jsem pátrala dál... Došla jsem k lednici a vidím na zemi scházené magnetky. Naomi! Ona je totiž jediná, kdo leze do schodů a dostane se na lednici. Prošla jsem celé přízemí, ale Naomi nikde... Prošmejdila jsem i druhé patro, jelikož určité indície nasvědčovaly tomu, že se procházela i tam, ale stále bez úspěchu. Vrátila jsem se tedy dolů a tam jsem ji konečně zahlédla. Prchla pod linku, protože se mě asi lekla. Přece jen tam byla celý den sama, ničím nerušena :) Ale když jsem se sehnula a zavolala na ni, hned ke mně přiběhla a začala mě olizovat :) Mrška jedna :) Kdo by se na ni mohl potom zlobit, že?

Kromě toho, že měla velikou žížu - přece jen voda z kytek jí asi nestačila :) - byla v pořádku, naštěstí. 

Museli jsme více zabezpečit dveře její voliéry, teď už by utéct neměla :)

 

5. 5. 2013

S Pipinem jsme v pátek kvůli jeho natrženému jazýčku nakonec raději jeli k doktorovi. Bála jsem se, aby v tom neměl nějaký zánět, protože nechtěl kvůli bolesti ani jíst, aní pít. Měla jsem pocit, že nám dost pohubl, ale asi jsem byla jediná, komu to tak připadalo, protože na veterině ho pochválili, že je dobře živený :D Zánět se mu neudělal, takže dostal jen injekci proti bolesti a jeli jsme domů. Teď už zase baští pěkně a vypadá to, že se mu už jazýček skoro zahojil :)

 

30. 4. 2013

Trošku mě potrápil Pipin, kterému jsem dávala pastičku, kterou miluje a vždycky ji hltá tak, až z toho prská. Tentokrát ale nehltal, jen tak opatrně, na půl tlamičky, olizoval. Přišlo mi to strašně divné, a tak jsem mu ihned kontrolovala tlamičku, jestli nemá nějaký zoubek zkažený a nebolí ho. Žádný kaz jsem ale nenašla, tak jsem si říkala, jestli se mu v tlamičce neudělal nějaký zánět dásní, protože se mu docela dost dělá zubní kámen. Ale ani dásničky zarudlé neměl. A pak jsem si toho všimla - Pipísek měl po straně dost nehezky natržený jazýček, chudínek, proto olizoval pastičku tak opatrně. Netuším, jak se mu to stalo, možná se do něj kousl, když lomcoval mříží, což dělá skoro nepřetržitě, když se zrovna věnuji jiné freťuli.  Dala jsem mu do pití trošičku heřmánkového čaje, aby se mu to zklidnilo a tolik ho to nebolelo, a snad se mu to zahojí. Zanícené to neměl. Baští jinak normálně, je to takový jedlík, že ho asi jen tak nějaká bolístka od bašty neodradí :)

 

24. 2. 2013

Po menší odmlce mám zase pár novinek z našeho fretčího brlohu :)

První a opravdu velikou událostí je náš nový přírůstek, který jsem si dovezla včera večer, a je jím překrásná silver mitt poloangorka Wicked Thing of Hellferrets z Dánska. Je to opravdová fešanda, jen je zatím trošku vystrašená, ale hodná a čistotná, tak uvidíme, jak se u nás zabydlí. Našim holčičkám se asi zatím moc nezamlouvá, ale s trochou času a trpělivosti myslím, že to půjde a holky budou moci bydlet spolu :)

A jakmile se u nás Wicked aklimatizuje, vyberu jí u nás i ženicha :) Ještě přemýšlím, který z kluků to bude, ale vidím to asi na Pipina :)

 

6. 2. 2013

Včera si Umíček udělal hezký den :) Ráno jsem mu totiž po úklidu špatně zavřela voliéru, a tak byl milý Umíček až do půl šesté do večera pánem domu, a jako takový mohl klidně převrátit odpadkový koš a všechny ty poklady, které se v něm skrývaly, vyhrabat ven, shodit pár kytek z okna (hlína vysypaná na sedačce a na zemi je totiž děsně príma), udělal si latrínu na chodbě před špajzem (co by se obtěžoval chodit přes celý dům do své voliéry na záchůdek, když je pánem domu, že?) a vůbec si to parádně užíval :) Ale naštěstí se nic nestalo jemu a ani nevyvedl nic, co by se za pár minut nedalo uklidit.

 

24.1.2013

Dnes ráno jsem dostala první fretčí polibek od Naomíčka. Už se ani nesnažila kousnout, ani náznak :) Dřív se pokoušela hryznout mě do nosu nebo do rtu, ale je z ní čím dál větší mazlíček :) I když jí sáhnu do boudičky, začne mě jen olizovat a sama se hlásí o pomazlení. Je to moje nejmazlivější freťulka, beruška moje :)

Další dnešní novinkou je, že jsem Pipovi, k jeho lítosti, musela naordinovat lehkou dietu, protože jedl doslova jako protržený. No a už to na něm bylo docela i vidět, pomalu ale jistě se z něho stávala koule a v poslední době připomínal spíš jezevce než fretku :) Takže dietka, nedá se nic dělat...

 

16. 1. 2013

Tak bohužel Umíček nakonec zůstal ve voliérce sám, protože začal tahat i Pipina jako by byl taky samička. Pipin je pohodář a dokáže to snášet dost dlouho, ale nakonec se přece jen vždycky naštve a Umkovi dá co proto, až se z voliéry ozývá syčení a kvičení. Kdyby se Umek alespoň poučil...kdyby pochopil, že když bude Pipa tahat, bude to pro něj mít znovu a znovu bolestivý závěr...jenže on to stále ne a ne pochopit :( A nebo to chápe, ale hodlá tuto oběť dál podstupovat, protože pokládá Pipa za samičku? Ať tak či tak, musí být teď sám, s ostatními ho sice pouštím, aby mu nebylo smutno, ale jen pod dohledem. i tak má svou voliéru hned vedle ostatních, takže na sebe vidí, i když jsou zavření :)

Pipin nedopadl o moc lépe, jaro už dostihlo i jeho :) A tak i on má teď bydleníčko sám pro sebe, protože holky už jeho věčné tahání přestalo bavit.

 

8. 1. 2013

Je to tady, na našeho Umíčka už leze jaro. Sice je teprve leden, ale jemu to očividně vůbec nevadí a holky tahá jako o život. Nejvíce to odnáší chudinka Sísí, která je sice dost veliká, ale příliš hodná, a tak se mu na rozdíl od Mamby a Naomi neubrání. 

Takže náš milý Umíček poputuje do vedlejší voliérky a když to bude klapat, přesunu ho rovnou i s Pipem, aby nebyl sám. Ono to bude stejně lepší, protože očekávám, že i holky už budou brzy v říji.

Rozděluji je sice velmi nerada, protože spolu jinak všichni skvěle vycházejí, spinkají v jednom pelíšku, když papkají, vzájemně si olizují tlamičky, jedna druhé čistí ouška, ale bohužel to jinak nejde :(